Kam s odpadem

Jak třídit?

Při většině činností produkujeme odpady, se kterými je třeba dále správně nakládat. Bez správného nakládání s odpady bychom za chvíli nežili v domech, ale spíše na skládkách. O tom, zda dáme nový život odpadu, který vyhazujeme, rozhodujeme právě my.

Když například vyhodíme plastový kelímek do směsného odpadu, nedáme tak použitému obalu šanci na další využití a jednoduše jej znehodnotíme. Pokud odpady už doma správně roztřídíme, tak je čeká recyklace a další nový život v podobě výrobků, které běžně používáme. Navíc podle zákona 185/2001 Sb. je každý povinen zbavovat se odpadů předepsaným způsobem. Jaký je předepsaný způsob konkrétně pro Vaši domácnost zjistíte v obecní či městské vyhlášce.

Jak s odpady nakládat?

Nejsnadnějším způsobem jak třídit odpad, je už v místě vzniku, a to ve vašich domácnostech. Tedy už ve chvíli, kdy obal nebo určitá věc dosloužila a my se jí chceme zbavit. Stačí obal, který právě dosloužil, hned hodit do koše na tříděný odpad, staré tašky nebo krabice.

Ze zkušeností vyplývá, že průměrná česká domácnost nejvíce produkuje papír a plasty. Na tyto dva druhy odpadů by měl být prostor pro odkládání tohoto druhu odpadu největší. Na střepy z rozbitého skla je nejlepší plastová krabice a nápojový karton mnoho lidí dává společně s plastem a u kontejnerů tyto dva druhy odpadu (pokud se v dané obci nesbírají společně) dotřiďuje.

Tím, že odpady třídíme, se uvolní místo v koši na směsný odpad a nemusíme s ním chodit tak často nebo nám vystačí menší koš. Tříděný odpad můžeme odnášet jednou za týden nebo i méně často. To ovšem platí pouze v případě, že do něj vyhazujeme opravdu prázdné a co nejméně znečištěné obaly, proto je občas lepší kelímek od jogurtu lehce propláchnout. Je tedy jen na každém z nás, jak si doma třídění zařídí.  Pokud nám chcete poslat vlastní fotografii, jak jste si zařídili třídění odpadů doma.

Jak třídit jednotlivé druhy odpadů

Bioodpad

Bio odpad určený ke kompostování je prakticky veškerý odpad rostlinného původu.
V zásadě si můžeme takový bio odpad rozdělit do dvou hlavních skupin:
1) zahradní bio odpad – tráva, listí, větve
2) kuchyňský bio odpad – slupky, odřezky, ohryzky, čajové sáčky, kávová sedlina, či jiné rostlinné zbytky.

Je velmi důležité jej separovat odděleně od ostatních komunálních odpadů. Tím zajistíte, že vám koš na směsný komunální odpad nebude zapáchat a především, že tento bio-odpad bude namísto skládkování nebo spálení využit pro výrobu organického hnojiva. To si můžete vyrobit doma viz. Domácí kompostování, nebo využijte svoz hnědých popelnic a váš bio odpad zpracuje některá z profesionálních kompostáren. O konkrétním systému odděleného sběru bio odpadu se informujte na příslušném obecním úřadě.




Gastroodpad

Gastroodpad je biologicky rozložitelný odpad, kam řadíme potravinový odpad z restaurací, stravovacích zařízení a kuchyní v domácnostech. Skládá se zejména z nezpracovaných surovin, nezkonzumovaných zbytků pokrmů a potravin rostlinného nebo živočišného původu či potravin po datu spotřeby. Více na www.tridimgastro.cz

Kovy

V posledních letech se na ulicích objevují stále častěji i šedé nádoby na třídění kovových obalů. Jsou určeny především na sběr plechovek a drobnějšího kovového odpadu. Aktuálně je v ČR bezmála 14 tisíc nádob určených pro samostatný sběr kovů, častější jsou ale tzv. vícekomoditní nádoby, což znamená, že se kovy sbírají dohromady s jinou komoditou (plastem, plastem + nápojovými kartony) do jedné nádoby. Celkem tak můžeme v ČR třídit kovy do více než 119 tisíc nádob. Bývají vždy označeny samolepkou šedé barvy s nápisem KOVY.

ANO
Do kontejnerů patří drobnější kovový odpad, který lze skrz otvor bez problémů prostrčit – typicky plechovky od nápojů a konzerv, kovové tuby, alobal, kovové zátky, hřebíky, šroubky, kancelářské sponky a další drobné kovové odpady.
Na sběrné dvory lze kromě těchto menších odpadů odvážet i další kovové odpady – trubky, roury, plechy, hrnce, vany, kola a další objemnější předměty. Samostatnou kapitolou jsou kovové elektrospotřebiče, které lze na sběrných dvorech odkládat pouze kompletní.

NE
Do kontejnerů na ulici nepatří plechovky od barev a jiných nebezpečných látek, tlakové nádoby se zbytky nebezpečných látek, ani domácí spotřebiče a jiná vysloužilá zařízení složená z více materiálů. Tyto druhy odpadů se třídí na sběrných dvorech samostatně. Nepatří do nich ani těžké nebo toxické kovy, jakou jsou olovo či rtuť. Samostatnou kapitolu pak tvoří autovraky, jež převezmou a doklad o ekologické likvidaci vystaví na vrakovištích.

Nápojové kartony

Nápojový karton známý jako krabice na mléko nebo víno. Vhazují se do kontejnerů různých barev a tvarů, ale vždy označených oranžovou nálepkou – případně do oranžových pytlů. Záleží na tom, jak má obec systém sběru nápojových kartonů nastavený. Na nápojových kartonech jsou tyto značky:

ANO
Pokud najdete oranžovou nálepku, pak sem patří krabice od džusů, vína, mléka a mléčných výrobků, které je potřeba před vhozením do kontejneru řádně sešlápnout.

NE
Nepatří sem „měkké“ sáčky, například od kávy a různých potravin v prášku. Neodhazujte sem ani nápojové kartony obsahující zbytky nápojů a potravin.

Papír

Papír patří do modrého kontejneru. Ze všech tříděných odpadů právě papíru vyprodukuje průměrná česká domácnost za rok hmotnostně nejvíc. Modré kontejnery na papír bývají nejsnazším způsobem, jak se ho správně zbavit. Alternativu pak poskytují sběrné suroviny, které nejsou vždy dostupné, na druhou stranu nabízejí za papír roztříděný podle druhů finanční odměnu.

ANO
Vhodit sem můžeme například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly, cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okénky sem můžete také vhazovat, Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Zpracovatelé si s nimi umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku!

NE
Do modrého kontejneru nepatří celé svazky knih (vhazovat pouze bez vazby, ve větším počtu patří na sběrný dvůr), uhlový, mastný nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. To samé platí o termopapíru (účtenkách). Pozor, použité dětské pleny opravdu nepatří do kontejneru na papír, ale do popelnice!

kontejner na papír

Plast

Plast patří do žlutého kontejneru. V průměrné české popelnici zabírají nejvíc místa ze všech odpadů, proto je nejenom důležité jejich třídění, ale i sešlápnutí či zmačkání před vyhozením. V některých městech a obcích se spolu s pastovým odpadem třídí i nápojové kartony. Záleží na podmínkách a technickém vybavení třídících linek v okolí. Proto je důležité sledovat nálepky na jednotlivých kontejnerech. Mimo níže uvedených značek do těchto kontejnerů můžete vyhazovat i odpady označení číslem 7.

ANO
Do kontejnerů na plasty patří fólie, sáčky, plastové tašky, sešlápnuté PET láhve, obaly od pracích, čistících a kosmetických přípravků, kelímky od jogurtů, mléčných výrobků, balící fólie od spotřebního zboží, obaly od CD disků a další výrobky z plastů.

Pěnový polystyren sem vhazujeme v menších kusech.

NE
Naopak sem nepatří mastné obaly se zbytky potravin nebo čistících přípravků, obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek, podlahové krytiny či novodurové trubky.

Sklo

Sklo vhazuje se do zeleného nebo bílého kontejneru. Pokud jsou k dispozici oba, je důležité třídit sklo i podle barev: Barevné do zeleného, čiré do bílého. Pokud máte kontejner na sklo jen jeden, pak do něj dávejte sklo bez ohledu na barvu. Vytříděné sklo není nutné rozbíjet, bude se dále třídit! Díky svým vlastnostem se dá skleněný odpad recyklovat do nekonečna.

ANO
Do zeleného kontejneru můžeme vhazovat barevné sklo, například lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů. Vhodit do zeleného kontejneru můžete také tabulové sklo z oken a ze dveří.

NE
Do těchto nádob nepatří keramika a porcelán. Nepatří sem ani autosklo, zrcadla nebo třeba drátované sklo, zlacená a pokovená skla. Varné a laboratorní sklo, stejně jako sklokeramika do zeleného kontejneru také nepatří. Vratné zálohované sklo vracejte zpět do obchodu.

Stavební odpad, zejména azbest

Jak správně nakládat s odpadem z azbestu?

Azbest je ve stavebnictví známý svými výbornými vlastnostmi, kterými jsou zejména chemická odolnost, pevnost, žáruvzdornost a je také elektricky nevodivý. Na druhé straně je zdraví velmi nebezpečný. Vlákna z jeho vlákenných struktur mají tendenci se odštěpovat. Bohužel jsou silně karcinogenní a při jejich vdechování dochází ke zjizvení plic, k fibrózám či dokonce k onemocnění rakovinou

 

Výroba nových výrobků obsahujících azbest je zakázána už od 90. let, nicméně ty stávající jsou stále používány. Nejčastěji ve formě eternitu na našich střechách.

Často se setkáváme s praxí, kdy řemeslníci eternitové díly shazují ze střechy dolů, ty při rozbití opět uvolňují do ovzduší azbestový prach s obsahem vláken, které kontaminují okolí.

Lidé berou azbestové díly do ruky, snaží se je nalámat na menší kusy, a to bez jakékoliv ochrany oděvu či dýchacích cest.

Manipulaci s azbestovými střechami by měly zajišťovat odborné firmy. Ty postupují tak, že před sundáním krytiny celý dům neprodyšně obalí, následně v ochranných oblecích s dýchacími maskami s filtry krytinu sundají a vloží ji do nepropustných obalů. Takto zabalená se předá do vhodného zařízení pro nakládání s odpady. Nejčastěji na skládku odpadů či do sběrného dvora.

§ 42 odst. 3 vyhlášky č. 273/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady – znění od 09.04.2022

„Vybourané stavební a demoliční odpady obsahující azbest musí být neprodleně po vzniku zabaleny do neprodyšných obalů nebo uloženy do utěsněných nádob či kontejnerů a označeny a předány do zařízení pro nakládání s odpady, které je určeno k jejich sběru nebo odstranění.“

 

Další informace pro Vás připravujeme…