Domácí kompostování

Domácí kompostování je velmi jednoduché. Vybrat si můžete ze dvou základních druhů – aerobní kompostování a vermikompostování.
Aerobní kompostování je to klasické, které známe ze zahrad našich babiček. Klasický kompost v kompostéru nebo na volné ploše.
Kmpostér buď nafasujete na příslušném obecním úřadě (doporučujeme ten z recyklovaných plastů) nebo si jej snadnou vyrobíte sami třeba ze starých palet.
Hlavní je ho dobře naplnit, tzv. založit, tedy namíchat správný poměr uhlíku a dusíku, zjednodušeně řečeno hnědého a zeleného neboli suchého a vlhkého.
V praxi to vypadá tak, že do čerstvě posekané trávy přidáte podobné množství dřevní štěpky, pilin nebo suchého listí.
Krom kvalitní receptury je dobré občas kompost promíchat, přeházet a tím provzdušnit. Pokud vám ale příliš vyschne, doporučuje se jej trochu zavlažit vodou. Ideální vlhkost se udává kolem 50%.
Co se týče kuchyňských bio-odpadů, tedy různých odřezků, slupek, čajových sáčků, kávové sedliny, ohryzků či zbytků, ty můžete přidávat do kompostu rovněž.
Taková směs je vhodná i pro vermikompostování, tedy kompostování pomocí žížal. Nejčastěji se používá druh Kalifornských žížal, které jsou ve zpracování bio-odpadu velmi efektivní. Jejich chov však vyžaduje jistou péči. proto, než s chovem takových žížal začnete, dobře se informujte.

Až 60 % hmotnosti domovních odpadů může být teoreticky kompostováno. Biologicky rozložitelný odpad svým rozkladem na skládce produkuje skleníkové plyny a výluhy, které mohou ohrozit spodní vody. Evropská komise se tedy společně s členskými státy shodla na nutnosti výrazně snížit skládkování biologicky rozložitelných odpadů. Bohužel ČR stále skládkuje víc biologicky rozložitelných odpadů než k jakému množství se zavázala. Naštěstí česká legislativa od roku 2030 neumožňuje skládkovat biologicky rozložitelné, recyklovatelné a odpady s výhřevností nad 6 MJ/kg v sušině. Takže bioodpadů musí na skládkach ubývat.

Namísto nákladnému vytřiďování biologicky rozložitelných odpadů z netříděných směsných (směsných) komunálních odpadů je výhodnější omezit jejich obsah v netříděném odpadu. To je možné tříděným sběrem bioodpadů a jejich následným svozem na centrální kompostárnu (nebo bioplynovou stanici) nebo kompostování přímo na pozemku u domácnosti (domácí komostování) nebo společenství (komunitní kompostování). Výhodou domácího a komunitního kompostování je, že nevzniká komunální odpad – co se zkompostuje se nikde neeviduje.

Řada obcí se již snaží domácnostem pomoci s tříděním kompostovatelného odpadu a jeho využitím přímo doma a rozdávají nebo dotují domácnostem evropskými fondy financované domácí kompostéry. Komunitní kompostoviště slouží několika domácnostem v ulicích Chrudimi, v pražské čtvrti Řepy, Ostopovicích u Brna i dalších městech a obcích. Řada zahraničních projektů komunitního kompostování využívá obecních nebo sdílených mobilních drtičů větví. Je to logické, protože kompost se nejlépe vyrobí když se v kompostéru smíchá štěpka z větví a posekaná tráva. Posekaná tráva sama kompostuje celkem špatně.

Sociologický průzkum potvrdil, že domácnosti třídí především zahradní odpad. Kuchyňský odpad třídila a kompostovala asi polovina respondentů se zahradou, zbytek končil v popelnicích. Nejlepším způsobem, jak domácnosti motivovat ke kompostování je podle odpovědí respondentů více informací o kompostování. Dalšími vhodnými nástroji je odborná pomoc při kompostování, příspěvek na pořízení kompostéru a motivační snížení poplatku za odvoz odpadu pro domácnosti, které kompostují. Ukazuje se, že pronájem dotovaných kompostérů domácnostem, jak to učinila řada českých a moravských obcí je vhodným prostředkem ke zvýšení domácího kompostování. Měla by jej však doprovázet informační kampaň, odborná pomoc a případně motivační poplatek za odvoz odpadu.