Jak na to

Platba podle množství produkovaného odpadu

 To nejjednodušší co může obec udělat pro snížení produkce odpadů je změnit systém platby z paušálního poplatku tak, aby odrážel skutečně produkovaná množství odpadů. Řada studií i zahraničních zkušeností potvrzuje, že pokud je poplatek za produkci odpadu odvozen od skutečného množství vytvořených odpadů vede k viditelnému snížení množství netříděných odpadů. Domácnosti začnou například kompostovat své odpady, čímž snadno sníží množství odpadů o třetinu, budou uvažovat o odpadech již při nákupech, nebo začnou více  odpady třídit.

Bohužel poslední změna zákona o odpadech z roku 2021 zavádění plateb podle množství českým obcím trochu zkomplikovala. Nicméně všude na světě dochází studie ke stejným závěrům – platba podle množství vede k nižší produkci odpadů na hlavu. V belgickém městečku Dilbeek pokleslo množství produkovaných odpadů mezi roky 1995 a 1996 o 39% z 495 kg na 304 kg na osobu a rok. V italském Travisu platba podle množství odpadů snížila produkci zbytkových (směsných) odpadů o 27 % a zvýšila o 14 % míru třídění odpadů. V USA kde platí podle množství produkovaných odpadů čtvrtina obcí, tedy 75 milionů lidí se v průměru snížila díky tomuto systému produkce odpadů o 17 % a o 6% se zvýšila míra třídění odpadů, o 5% míra kompostování a o 6 % se snížila produkce z důvodu změny spotřebitelského chování domácností.

Také obsáhlá česká studie docenta Šauera z pražské Vysoké školy ekonomické porovnávající systémy plateb v obcích došla k obdobným závěrům. Ze 157 zkoumaných obcí s celkovým počtem obyvatel 2,6 milionů si 92 zvolilo poplatek podle množství a 65 paušální poplatek na hlavu. Míra recyklace u obcí s poplatkem podle množství produkovaných odpadů činila 12,1 % oproti 6,9 % v obcích s paušálním poplatkem. Stejně tak produkce směsného komunálního odpadu činila v obcích s poplatkem podle množství 240 kg/os a rok oproti 260 kg/os a rok u obcí s paušálním poplatkem. „V obcích, které pro výpočet úhrad od občanů za provoz systému komunálních odpadů používají některý z přístupů PAYT (Pay As You Throw – plať kolik vyhazuješ), se vyprodukuje statisticky významně méně celkového komunálního odpadu za současné existence vyšší tendence ke třídění“.

Hlavní obavy při zavádění systémů platby podle množství jsou z nelegálního chování občanů, především vzniku černých skládek a pálení odpadů v domácích topeništích. Při přípravě programů platby podle množství je vhodné prostor pro tyto nelegální činnosti omezit. Pravdou však je, že není známa žádná případová studie dokazující statisticky významné zvýšení těchto nelegálních činností. Černé skládky nevznikají většinou z domovních odpadů a ani v obcích kde byly systémy platby podle množství zavedeny, nejsou černé skládky problémem. Ke spalování odpadů se zase většinou používají vysoce výhřevné plastové odpady a nikoli směsný odpad. Vhodnou prevencí se tedy jeví zvýšení motivace pro třídění plastů, například finanční či jiné benefity. Ostatně za elektřinu nebo vodu taky neplatíme všichni stejný – paušální poplatek kvůli těm několika málo jedincům připojeným „na černo“, zato si všichni dokážeme představit jak by při paušální platbě narostla spotřeba elektřiny, respektive vody.

Dalším vhodným příkladem prevence vzniku odpadů je podpora domácího a komunitního kompostování více zde…..

Podpora mulčování trávníků

Novým trendem úpravy prostranství v okolí rodinných domků je čistě zastřižený anglický trávník. Posekané kousky trávy ze zásobníků sekaček se stávají pro domácnosti novým druhem problematických odpadů, které často končí zcela zbytečně v popelnicích.

Řešením je z USA a Velké Británie se šířící myšlenka mulčování nebo tráv-cyklace. Tato přírodní recyklace spočívá v ponechání posekaných kousků na trávníku. Existují i speciální typy mulčovacích sekaček na trávu. Výhodou je zakrytí půdy a vracení cenných živin, takže se snižuje spotřeba hnojiv a zálivky. Navíc se šetří čas sekání.

Zbytečné obaly

Další možností působení na veřejnost jsou informační kampaně zaměřené na snížení spotřeby obalů. Zboží je často zbytečně několikanásobně baleno a spotřebitelé ani obchodníci se nad tím často ani nezamýšlejí. Prostor pro komunikaci se spotřebiteli i obchodníky je značný. Není třeba se obávat, že obchodníci budou považovat snahy obcí za omezující. Stačí si vzpomenout jak české supermarkety dobrovolně omezily rozdávání jednorázových nákupních tašek. Řada z nich si z tohoto kroku učinila i reklamu.

Britský řetězec Sainsbury šel ještě dál. Podpořil prodej pevných krabic, které mohou spotřebitelé použít jako nákupní košíky, prodává zboží v pevných trvanlivých košících a účtuje za ně 10 pencí. Za každou opakovaně použitou tašku nebo krabici pak vrací 1 penci.

Další možností snížení spotřeby obalů je podpořit prodej zeleniny a ovoce přímo ze dvora, případně od místních zahradníků nebo farmářů. Výrobci biopotravin často nabízejí množnost objednat si u nich takzvanou biobedýnku čerstvé zeleniny a ovoce. I zde je možnost pro spolupráci a podporu ze strany obcí.

Samotnou kapitolou by mohly být zálohované opakovaně použitelné obaly od nápojů, které jsou vytlačovány z trhu obaly na jedno použití, které se velmi podílejí na znečišťování okolí cest a zvyšují produkci odpadů.

Zároveň s příchodem zákona omezujícího používání jednorázových obalů budou obce nuceny omezit používání jednorázových kelímků a nádobí na svých kulturních akcích. Jako výhodné se ukazuje využít opět evropských fondů a ve spolupráci s mikroregionem nebo místí MAS podat společný projekt na nákup opakovaně použitelných hrnečků, sklenic apod.

Letáky ve schránkách

Většina domácností je každodenně obtěžována záplavou reklamních letáků ve schránkách. V roce 2010 bylo v ČR do schránek rozdáno 3,9 mld. papírových letáků, což odpovídá téměř 100 000 tun papíru, tedy 15-20 kg reklamních materiálů v každé poštovní schránce ročně. Přitom reklamní materiály často končí okamžitě mezi odpadem.

Od června roku 2006 platí novela zákona č. 138/2002 Sb., o regulaci reklamy. Paragraf 2 novely říká: „Zakazuje se šíření nevyžádané reklamy, pokud vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje.“ Za porušení může být šiřiteli reklamy uložena pokuta. Vhodnou obranou tedy je označit schránku samolepkou s nápisem, že si majitel nepřeje, aby do schránky byly reklamy vhazovány.

I zde je prostor pro aktivitu obcí, aby o možnostech obrany proti záplavě reklamních materiálů, případě aby vydala své samolepky a distribuovala je občanům.

Skutečné pleny

Odhaduje se, že použité jednorázové pleny tvoří až 4 % domovních odpadů, v kanadské provincii Ontario tvoří dokonce 15 % netříděného odpadu. Jedno dítě za své přebalovací období pouze v jednorázových plenách vyprodukuje až 1 tunu odpadů. Naopak dítě používající 20 až 40 moderních pratelných plenek je obvykle častěji přebalováno a dříve se naučí chodit bez plen.

I zde je obrovský prostor pro podporu. Například anglická města Bromley, Norfolk nebo Devon zavedly různé aktivity na podporu používání pratelných plen od informování veřejnosti, distribuce plen, rozdávání vzorku plen novorozencům, po zřízení prádelen plen nebo dotace na služby prádelen.

Českou praxí je bohužel opačný přístup: rodička často již v porodnici dostane reklamní vzorek jednorázových plen…

Podpora center opakovaného použití a oprav

Výraznou možností jak snížit vznik odpadů je podpora center opakovaného použití a opraven zboží. Opravy mají dokonce největší potenciál ve tvorbě nových pracovních sil a ve snížení klimatické změny způsobujích emisí Jedna kalifornská studie poukazuje na to, že 77 % vyhozeného čalouněného nábytku a 60% vyhozených domácích spotřebičů může být teoreticky vyčištěno a znovupoužito. Samozřejmě, že životní styl kalifornských domácností se nedá porovnávat s naším stylem, ale zkušenosti z USA ukazují kam naše společnost směřuje a na co se připravit.

Hlavní překážkou pro znovupoužití a opravy elektrických zařízení je relativně nízká cena nového zboží v porovnání s nákladnou cenou oprav. Navíc současný systém zpětného odběru elektrických a elektronických zařízení je založen pouze na destrukci sesbíraných zařízení a jejich recyklaci. Nebere se ohled na to, že odevzdávaná elektrická zařízení jsou často plně funkční, jen nevyhovují stylu nebo představě majitele.

Důležitou efektivní podporou znovupoužití a oprav je zajištění rychlé dopravy zařízení do centra opakovaného použití a odpovídající manipulační a skladové podmínky. Obdobně je důležité zajistit těmto centrům podporu při nakládání s odpady, například snížení ceny za produkované odpady – tedy výrobky, které se ani při vší snaze nepodařilo opravit, nebo prodat. Vhodným řešením, které si zaslouží propagaci je projekt on-line opravny: https://www.opravarna.cz/, kde můžete zadat poptávku na opravu, nebo vyhledat opraváře.

Také výrobci nábytku mohou vyrábět své zboží s důrazem na předcházení vzniku odpadů. Dvě americké nábytkářské společnosti Herman Miller a Steelcase a německá Wilkhahn designují své výrobky tak aby měly dlouhou trvanlivost a aby se části starého nábytku daly použít na výrobu nového1. Herman Miller a Steelcase odkupují zpátky své výrobky a předělávají je na nové. Wilkhahn vybírá své výrobky zdarma ke stejnému účelu. Možná by se k podobným postupům daly přesvědčit výrobci ve vaší obci.

Tam kde nevezmou zodpovědnost výrobci může se opravami nábytku zabývat občanské sdružení nebo třeba obec. Například britská The Furniture Recycling Network opraví a vyčistí 1,2 miliónů kusů nábytku a sníží tak množství odstraněných odpadů o 20 tisíc tun ročně.

Další možnosti

Obce by měly využít každé příležitosti pro apelování na předcházení vzniku odpadů, případně je samy iniciovat. Například kalifornská rada obcí pořádá každoročně „týden druhé šance“ jehož cílem je vzdělávat veřejnost ve výhodách znovupoužití, tak aby se stalo součástí jejich životů. I obce v Olomouckém kraji by měly dát věcem druhou šanci na život. Pro města je možnost například vypsat i třeba malé granty na aktivity vedoucí k předcházení vzniku odpadů.

Další možností je úprava svých vlastních pravidel fungování a snaha o jejich rozšíření na obcí zařizovaná zařízení. Ostatně jak může obec přesvědčit domácnosti aby změnily své chování, když nejde příkladem? Součástí vnitřních pravidel by mohlo být například:

  • voda z kohoutku: voda z kohoutku je levnější a často kvalitnější než balená (často stačí nechat chlórem vonící upravenou kohoutkovou vodu chvíli odstát a nikdo nepozná, že jde o kohoutkovou vodu
  • předcházení vzniku papírových odpadů: oboustranný tisk může výrazně snížit spotřebu papíru a poštovné, ubrousky a papírové utěrky jsou často používány zbytečně
  • nákup trvanlivého zboží: použití nákladové analýzy životního cyklu raději než automatický nákup levnějšího zboží může vést ke zjištění nejlepšího dlouhodobého řešení
  • leasing a nájem v případě pořizování věcí: při leasingu a nájmu zůstává prodejcům zodpovědnost za své výrobky.
  • Nákup zboží ve velké nebo koncentrované formě: tato praxe evidentně snižuje množství obalů
  • Nákup recyklovatelných věcí a věcí z recyklátů: nákupem těchto věcí obce podpoří své recyklační programy, navíc se tím sníží náklady na odstranění odpadů
  • Nákup opakovaně použitelných výrobků
  • Nákup opravených výrobků: nákup opravených palet nebo protektorovaných pneumatik je mnohem levnější a snižuje množství odpadů

Tipy a triky

Ekologický úklid

Alergie jsou jedny z nemocí, které se objevují u stále více lidí a jednou z možných příčin může být nárůst zatížení našich domácností chemickými látkami, mezi něž patří především používání úklidové a čisticí chemie. Ekologický úklid znamená méně chemických látek a většinou i finanční úsporu. Více viz https://www.veronica.cz/environmentalne-setrne-uklizeni

Jídelní odpad

Až třetina jídla se vyhodí. Aby se to nestalo je potřeba se nenechat ošálit akcemi a předem si napsat nákupní seznam, v lednici se pak nestihne nic zkazit. Zde další tipy jak omezit plýtvání jídlem:

  • jídlo skladujte správně – návod například zde: https://zachranjidlo.cz/jak-ulozit-potraviny-aby-co-nejdele-vydrzely/
  • vařte bezezbytků – zde několik návodů: https://zachranjidlo.cz/recepty/

Máte-li pravidelně větší množství jídla, které by brzy prošlo je možné se spojit s nejbližší Potravinovou bankou a domluvit s ní odběr vašich procházejících potravin. Potravinová banka tyto potraviny bude distribuovat přes charitativní organizace potřebným. Viz https://potravinovebanky.cz/